Řecké umění
Počátky řeckého umění klademe do 9. století př. n. l.
Řecké umění se vyvíjelo ve třech etapách:
1. ARCHAICKÉ OBDOBÍ
- archaickém období bylo Řecko uspořádáno do několika městských států (tzv. polis), z nichž kulturně nejvyspělejší byly Athény
- v tomto období dochází k rozvoji architektury a sochařství
Architektura:
- ve stavitelství se uplatňují dva výtvarné styly - přísnější řád dórský a zdobnější řád iónský
- chrám Parthenón na Akropoli (Akropolis = posvátný vrch v Athénách) zasvěcen bohyni Athéně, ochránkyni města Athén
- chrám Erechteion na Akropoli (sloupy nahrazeny dívčí figurou, tzv. karyatidou)
- amfiteátr (divadlo v Epidauru)
Sochařství:
- v 7. století př. n. l. se poprvé objevily sochy lidského těla v životní velikosti
- kúros (sochy mladých mužů), koré (sochy mladých dívek)
2. KLASICKÉ OBDOBÍ:
- řecké umění vyvrcholilo v klasickém období
- v klasickém období se vyvíjí třetí výtvarný sloh, tzv. , který je spíše obdobou iónského slohu. Sloupy jsou ukončeny hlavicí s bohatým rostlinným motivem
- sochaři dali svým sochám pohyb (Myrón vytvořil známého Diskobola - vrhače disku, Polykleitos stojící postavu Doryfora - muže s kopím a sochu Diadúmena - chlapce uvazujícího si stužku)
- nejslavnějším sochařem tohoto období je Feidiás, autor reliéfů na Akropoli
3. HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ
- v helénistickém období vznikají nová města. Proti klasické strohosti se nyní staví na odiv nádhera.
- sochy se blíží kopiím skutečnosti, mají však zajímavý živý výraz. Dokládá to například sousoší Láokoón a jeho synové